O dubu

Dokonce i dřeviny, používané na výrobu nábytku, podléhají módním vlnám. Dříve byly v kurzu dřeviny jako borovice, modřín, ořech nebo mahagon. Dnes je dominantní česká klasika - smrk, buk nebo dub.

Dub (Quercus robur)

Dub patří mezi tvrdé dřeviny (670 kg/m3), běl je šedobílá, úzká, jádro žlutohnědé až barvy hnědé kůže. Vlivem působení oxidace mírně tmavne, má výrazné póry a dřeňové paprsky na radiálním i tangenciálním řezu. Struktura letokruhů je u dubu velmi výrazná.

Dřevo dubu je velmi tvrdé a pevné, málo se sesychá, má dobrou rozměrovou i tvarovou stálost, dobře se opracovává, je elastické a nevhodné pro ohýbání. Vyžaduje pomalé sušení. 

Od nepaměti se dub používal k výrobě nejluxusnějšího nábytku, schodišť, podlah, parket např. do zámků a kostelů. Dlouhodobá barevná stálost a odolnost proti opotřebování řadí dub stále mezi velmi vyhledávané dřeviny pro nábytek, nejen pro moderní, ale i pro stylové interiéry.

Pro svoji vysokou odolnost proti působení vlhkosti a povětrnostním vlivům se dub hodně využívá v exteriérech jako např. na výrobu zahradního nábytku, ve vodních stavbách a ve výrobě dřevěných mostů a lávek. Je však nutné při výrobě odstranit bělové dřevo, protože je velmi náchylné k napadení houbami a dřevokazným hmyzem.

Dřevo dubu je pro své vynikající estetické a mechanické vlastnosti na trhu velmi ceněné a výrobky z něho vždy budou patřit do vyšší cenové kategorie